Úvod › Zákazníci › Fakturace › Co vše platíme ve vodném a stočném?

Co vše platíme ve vodném a stočném?

Jak se rozhoduje o ceně vody?

Cenovým regulačním orgánem v oblasti vodního hospodářství je Ministerstvo financí, které uplatňuje formu tzv. věcného usměrňování cen. To znamená, že stanovuje závazná pravidla pro tvorbu a sjednávání cen. 

Do takto regulované ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů. Tato regulace je stanovena rozhodnutím (výměrem) a je spolu s podrobnostmi o tom, jaké reálně vzniklé náklady naopak vůbec nelze zahrnout do ceny (např. penále, pokuty, reklama atp.), popsána v každoročně aktualizovaném výměru, zveřejněném Ministerstvem financí ČR v Cenovém věstníku.

Výše plateb za vodné a stočné tak není běžnou tržní cenou, její výše se vždy odvíjí od pravidel regulace a provozovatelé vodovodů a kanalizací (bez ohledu na způsob vlastnictví soukromé/municipální) mají stanovena jasná pravidla, jaké nákladové položky mohou do těchto cen zahrnout a jaké nikoliv. Je tedy mylná představa, že provozovatel si může sám zcela libovolně určit cenu vodného a stočného.

Ceny vody na další kalendářní rok se vyhlašují každoročně v prosinci. Předtím jsou na pořadu jednání vedení vlastnických společností případně zastupitelstev - ať již městských či obecních, protože vlastníky vodárenské infrastruktury jsou především vlastnické společnosti nebo města a obce a právě na jejich rozhodnutí záleží, kolik za vodné a stočné lidé nakonec zaplatí.

Kolik voda skutečně stojí?

Vodárny platí za odběry podzemní a povrchové vody, stejně tak za vypouštění vyčištěných vod. Téměř 41 % z vybraného vodného a stočného jde do státního rozpočtu prostřednictvím DPH, daně z příjmu a řady poplatků. V ceně vody jsou také zahrnuty náklady na obnovu a údržbu vodárenské infrastruktury hrazené zprostředkovaně formou nájemného placeného vlastníkům infrastruktury nebo přímo formou oprav a údržby a dále vše, co ročně dostává od vodárenských společností stát nebo kraje a města a obce za věcná břemena, zábory veřejných prostranství a komunikací. Jsou to stamiliony.

Vodárny také čistí pro státní, krajské a městské organizace vodu z komunikací, např. dálnic a silnic, železnic v aglomeracích a jejich okolí. To neplatí jejich vlastníci, ale všichni spotřebitelé. Kromě těchto požadavků státu a dalších povinností hraje velkou roli současná cena energií, stavebních prací, chemikálií, železných a plastových systémů, všeho, co je třeba pro výrobu pitné vody.

Proč je voda drahá?

Voda byla kdysi téměř zadarmo, a také se s ní plýtvalo. Od roku 1994, kdy přestal stát dotovat cenu vody, byla výše vodného a stočného upravena tak, aby pokrývala skutečné provozní náklady. Vodné a stočné představuje asi 1,1% z celkového spotřebního koše obyvatelstva, což je nejméně ze všech výdajů na bydlení a energie. Dnes jeden člověk potřebuje k pohodlnému životu na den asi sto litrů vody, což ho stojí 8 - 9 korun. Když není napojen na kanalizaci, tak jen polovinu.

Výroba pitné vody, její doprava, neustálá dostupnost a kvalita v kohoutku u vás doma, následné odvedení do čistírny, vyčištění a vrácení do přírody je záležitost drahá a komplikovaná.

Voda vždycky byla a zřejmě také navždy zůstane velmi populistickým tématem. Málokdo ze spotřebitelů však ví, kolik voda skutečně stojí a také málokdo by hádal, že za litr vody zaplatíme méně než korunu. Co myslíte, je to hodně nebo málo?