31 podniků na Moravě Vám načepuje kohoutkovou

(3. 8. 2011) Kampaň v restauracích „Čerstvou kohoutkovou? Stačí říct!“ rozjela společnost Veolia Voda přede dvěma lety. Vodárny darují designové karafy provozovnám, které nabízejí zákazníkům vodu z kohoutku. Zatím se do projektu v ČR se přihlásilo přes 400 podniků. Na Moravě to je 31 provozoven, nově například: Dílna 9472 v budově divadla ve Zlíně, Restaurace Pančava Zlín, Vinotéka Na Stolárně ve Hvozdné a Hotel Atrium v Otrokovicích. V Olomouci: kavárna v kině Metropol, Gastroland a Arktic Coctail bar a restaurant. Provozovny, které již čepují zákazníkům vodu z kohoutku, mohou o karafy i nadále žádat. Více informací o projektu a také všechny zapojené restaurace najdete na webu http://www.kohoutkova.cz/o-projektu/seznam-restauraci/#Morava  v kapitole Morava.

 

Krásné karafy najdete již ve 26 podnicích na Moravě

Dvacet šest restaurací zatím na Moravě vyslyšelo výzvu společnosti MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. a ve svých provozovnách začalo podávat zákazníkům vodu z kohoutku. "Zatím jsme projekt Čerstvou kohoutkovou? Stačí říct! rozjeli v Olomouci, ve Zlíně a Prostějově, máme ale i jednu menší obec Smržice na Prostějovsku," potvrdila mluvčí společnosti MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. která do skupiny Veolia Voda patří.

Na Zlínsku dostanete vodu z kohoutku v restauracích: U Kajmana, v hotelu Fontána Luhačovice, Lokart Lípa a Motorestu Zádveřice, La Pizzeria v Otrokovicích, Bohemia na Moskvě, Devítka, ve Valtické hospůdce, Sklípek u Tomáše – Boněcko, Parkhotel Zlín a na hotelu Ondráš to jsou restaurace V Práci a Aston. V Olomouci dostanete vodu z kohoutku v těchto restauracích: Moravská restaurace, hotel Gemo, Kaldera, Kafé Kodo, hotel Alley, kavárna Betanie na Wurmově, Moravská vinotéka na Litovelské a připravuje se kavárna Gallo, restaurace hotelů Sigma a Senimo. Na Prostějovsku je to kromě zmiňované restaurace v kulturním domě ve Smržicích také Pivovar a restaurant U krále Ječmínka a restaurace Na Zastávce.

 

"Možnost přihlásit se do projektu je stále otevřená, žádnou  z restaurací jsme sami neoslovovali, čekáme na reakci těch subjektů, které mají o projekt zájem. Restaurace však musí splňovat jistou kvalitu vnitřních rozvodů, aby mohly do projektu vstoupit. Ty totiž mohou ovlivnit chuťové vlastnosti vody,“ uvedla mluvčí vodárenské společnosti Helena Koutná. Odhaduje, že v regionu by se mohlo zapojit ještě kolem desítky podniků.

A co restaurace získají? Zajímavé karafy k podávání vody a nálepku na dveře, která hostům česky i anglicky oznámí, že kohoutková je zde k mání. A taky reklamu. Vodohospodáři totiž zřídí na webových stránkách mapu všech zařízení v ČR, kde se kohoutková voda z karaf nabízí. "Webové stránky www.kohoutkova. cz se doplňují o kontakty na účastníky projektu a brzy  by měly být spuštěny," dodala Koutná.  V celé ČR se do projektu zatím zapojilo asi 100 restaurací, hotelů a kaváren.

Snažíme se prosadit pití vody z vodovodu jako jednu z forem ekologického chování. Otočení kohoutku je přece jenom maličkost, kterou příroda ocení. Navíc náš produkt – pitná voda - odpovídá velmi přísným kritériím kvality a je kontrolována až po kohoutek v domácnosti.

  

Kohoutková míří do restaurací

Skupina Veolia Voda ČR - jejímž členem je i společ-
nost MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s.  provozovatel vodohospodářských služeb v okresech Olomouc, Prostějov a Zlín - chce dostat vodu z kohoutku do restaurací, kaváren i barů. V zemích jako je Francie, Řecko, Norsko či Španělsko, je karafa vody k jídlu samozřejmostí. Francouzská společnost Veolia Voda proto startuje projekt, který si klade za cíl dostat vodu z kohoutku na stoly restaurací i u nás.

Z krásné karafy voda chutná

Gastronomické podniky, které začnou vodu z kohoutku servírovat, získají originální designové karafy na vodu, jejichž návrh je dílem proslulého českého designéra Daniela Piršče. Získají také informační a propagační materiály a mediální podporu. "Chceme vytvořit on-line mapu restaurací, které se k projektu připojí, a podniky mohou získat i speciální nálepku," říká Helena Koutná. V současné době se proto zjišťuje, které restaurace a kavárny by měly o zapojení do této kampaně zájem. V srpnu by již mohly být k dispozici první výsledky spolupráce a během podzimu mohou zákazníci najít první karafy v restauracích. „Restaurace však musí splňovat jistou kvalitu vnitřních rozvodů, aby mohly do projektu vstoupit. Ty totiž mohou ovlivnit chuťové vlastnosti vody,“ upozornila Koutná.

Jak se o karafy přihlásit?

Restaurace se mohou přihlásit a zaslat své údaje na mail: veolia@veoliavoda.cz nebo na koutna@smv.cz. „Osloví-li nás restaurace, které působí v našem regionu působení, rádi jim tyto karafy nabídneme,“ uvedla mluvčí MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. Helena Koutná. A dodala pár postřehů o pitné vodě z kohoutku: „Voda z kohoutku v regionu je velmi kvalitní a jistě jde o nejpřirozenější zdroj tekutin pro zachování pitného režimu pro městského člověka. Navíc jde o nejkontrolovanější potravinu na trhu, voda z kohoutku projde desítkami kontrol, než se dostane ke spotřebiteli. Naše akreditované laboratoře ročně provedou přes 150 tisíc analýz.“

V netradičních kavárnách již „kohoutkovou“ najdete

Společnost MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ spolu s Veolia Voda již letos představily svůj sociální projekt „Dejte si kohoutkovou“ v netradiční kavárně Slunečnice ve Zlíně (II. Morýsův dům). Podporované kavárny, které zaměstnávají mentálně či jinak znevýhodněné klienty, dostaly darem sklenice a malé skleničky „na vodu ke kávě“. Součástí projektu je i stručná informace o kvalitě podávané vody. V současnosti připravujeme uvedení „kohoutkové“ i v komerční kavárně Kafe Kodó v Olomouci (Ostružnická ulice).

A co na to domácnosti?

Z výsledků posledního telefonického průzkumu spokojenosti zákazníků od Ipsos Tambor pro MORAVSKOU VODÁRENSKOU a ostatní pobočky společnosti Veolia Voda vyplynulo, že 83 %  respondentů na Moravě používá vodu z kohoutku na pití. Což bylo o čtyři procenta více než loni. V anketách, které provedli žáci základních škol v rámci projektů „Jakou vodu piješ?“, se ukázalo, že lidé doma vodu z kohoutku pijí, ale ostýchali by se ji nabídnout návštěvě. Nyní ale kohoutková přichází do módy. Balenou pitnou vodu pokládá stále více lidí za docela zbytečný luxus a upřednostňuje vodu z vodovodního kohoutku. V New Yorku pijí vodu z kohoutku filmové celebrity. Vodu z kohoutku propagují např. Sarah Jessica Parker či Lucy Liu.

 

Názory odborníků na vodu z kohoutku:

Na otázku na srovnání balených vod s vodou z kohoutku jsme obdrželi tyto názory:

Krajská hygienická stanice Zlín – Ing. Eva Javoříková:

Náš  život je neoddělitelně spjat s vodou, bez vody není života. Voda je hlavní součástí našeho těla, proto hlavně teď, v horkém létě, by nikdo neměl zapomínat na nezbytné doplnění tekutin. Tím nejpřirozenějším nápojem, který odpovídá potřebám našeho organismu a nezatěžuje trávení je čistá voda.

Ve Zlínském kraji je voda dodávaná veřejnými vodovody velmi dobré kvality. Počet obyvatel zásobovaných z vodovodů pro veřejnou potřebu ve Zlínském kraji je dle statistických údajů 529 561 osob, což je 89,8% z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje, spotřeba pitné vody na obyvatele je 83,9 l/ obyvatele denně. Dle srovnání údajů nedodržení hodnot vybraných ukazatelů ve Zlínském kraji  a Českou republikou u vodovodů zásobujících více než 5 000 obyvatel jsou tyto hodnoty nižší než je celostátní průměr:

Nedodržení limitní hodnoty vybraných ukazatelů – vodovody nad 5000 obyvatel

	železo	mangan	trichlormethan	tvrdost vody
ČR 2007	6 %	1,5 %	2,3 %	> 50 %
Zl. kraj 2007	2,3 %	1,1 %	1,0 %	58 %
Zl. kraj 2008	3,3 %	0,5 %	0 %	58 %

 

Voda z veřejných vodovodů podléhá přísné kontrole jakosti zajišťované provozovateli veřejného zásobování pod dozorem orgánu ochrany veřejného zdraví tj. místně příslušné hygienické stanice.

Pokud  se setkáme se stížností na kvalitu dodávané vody, jedná se převážně o sekundární kontaminaci v důsledku technického nedostatku vnitřního vodovodního rozvodu v zásobovaném objektu.

Voda z kohoutku má proti vodě balené výhodu v „čerstvosti“ -  je v neustálém pohybu, v chladu a temnu, což zaručuje voda z vodovodního potrubí, která je průběžně odpouštěna. Nechci tím zatracovat balenou vodu, jejíž způsob využití má jistě také v mnoha případech své výhody. V mnohých případech, zejména u cenově nižších balených vod se však jedná o balenou vodu v kvalitě, která vám teče i z kohoutku. Zde je jistě na místě i ekonomická stránka věci.

Proto velmi vítám kampaň za zavedení točené vody z kohoutku v restauracích, což je světový trend, který se zavádí i v naší zemi. Restaurace dle předpisů musí být zásobovány pitnou vodou , takže podávání pitné vody z kohoutku v karafách nebo džbáncích beru jako bonus pro návštěvníky, zejména nyní v horkých letních dnech. Samozřejmostí by mělo být ověření jakosti vody dodávané vnitřním rozvodem objektu provozovatele z hlediska možnosti zhoršené kvality v důsledku špatného technického stavu vodovodního potrubí a čistota nádob, ve kterých je voda podávána.
 Zdravá pitná voda pochází ze zdravého životního prostředí a zde by bylo na místě připomenout i plastové obaly balených vod, které musí být následně ekologicky likvidovány.

Zdroj: Ing. Eva Javoříková, Krajská hygienická stanice Zlín, vedoucí odboru Hygiena obecná a komunální

 

A ještě trocha statistiky...

Státní zemědělská a potravinářská inspekce  v Brně - Martina Šmídtová

Od počátku roku 2007 k dnešnímu datu bylo zhodnoceno 451 vzorků balených vod, z toho 36 nevyhovělo požadavkům právních předpisů, což je 8 % z celkového množství hodnocených vzorků. Sedmnáct vzorků nevyhovělo v mikrobiologických parametrech, nikoliv však stanovených pro bezpečnost výrobku, ale pouze pro jakost, tzn. byl překročen stanovený počet kolonií při 22°C a 36°C. Dvanáct vzorků nevyhovělo požadavkům, které jsou stanoveny pro označování potravin, tj. na etiketě chyběly některé povinné údaje, popř. chybělo označení v českém jazyce. Minimum nedostatků bylo shledáno při senzorickém hodnocení vod či při rozborech na obsah cizorodých látek.

Uvedené výsledky však těžko mohou sloužit k nějakému objektivnému srovnání s kvalitou vody v kohoutcích. I z toho důvodu, že v případě minerálních, pramenitých a kojeneckých vod jde o kvalitativně jiný typ vody, tj. liší se v obsahu minerálních látek. Druhým důvodem je skutečnost, že výše zmíněné výsledky nejsou statisticky průkazné, nejedná se o monitoring, ale o kontrolní činnost, která vychází z analýzy rizika. Jinými slovy – inspekce se soutředí na riziková místa na trhu s potravinami, tudíž počet nevyhovujících vzorků je vyšší, než kdyby se prováděl poctivý statistický průzkum na reprezentativním vzorku.

Zdroj: Martina Šmídtová – mluvčí SZPI